Bolesti beder a kříže
Bolesti bederní páteře patří mezi nejčastější bolesti zad. S bolestmi zad se někdy setkalo až 80 % dospělé populace. Lze v podstatě hovořit jako o civilizačním onemocněním související s moderním způsobem života.
Bederní oblast je nejvíce zatěžovaným úsekem páteře, protože nese váhu celého těla a navíc zde dochází k přenosu pohybu z dolních končetin na trup. Bolesti často pramení z nerovnovážného zatěžování svalů páteře, které jako celek slouží ke stabilizaci trupu.
Pro stabilní bederní a křížovou páteř je důležitá souhra břišních svalů, funkce svalů kyčlí a postavení pánve a bederní páteře – její tvar. Podle toho je bederní páteř více či méně náchylná na přetížení a bolest či naopak dobrou funkci.
Dalším faktorem je anatomický tvar páteře. Při zvýšené bederní lordoze páteře je zvýšená tendence k přetížení.
Důležitou roli při bolestech zad hraje hluboký stabilizační systém páteře, jehož součástí je bránice (diaphragma), břišní svaly (příčný břišní sval – musculus transversus abdominis), krátké svaly v nejhlubší vrstvě podél páteře (musculi multifidi), a svaly pánevního dna (diaphragma pelvis).
Další anatomické struktury podílející se na stabilizaci páteře jsou: všechny svaly kolem samotné páteře, svaly hrudníku a kolemkloubní svaly kyčlí. Všechny tyto svaly by měly být ve vzájemné součinnosti.
Tento hluboký systém a jeho spolupráce začíná fungovat od 4.-6. týdne života a postupně svou funkci upevňuje. To znamená, že pokud např. někdo bolestivě spadne na kostrč, může mít tento pád vliv na aktivitu a souhru nejen svalů kolem kostrče a pánve, ale zároveň na celý systém hluboké stabilizace. Co je logické, že tyto změny se projeví i na místa, která přímo nesouvisí s místem úrazu.
Oslabující vliv stabilizačního systému má například jednostranná zátěž a významnou roli hraje i stres. Vlivem nefunkčního stabilizačního systému dochází k přetěžování svalů povrchových a páteře jako takové. Vzniká svalová nerovnováha (dysbalance), která je nejčastější příčinou bolestí pohybového aparátu.
Svaly mají své řazení do pohybu, své řetězce, kterými jsou organizovány. Ty se postupně zapojují během ontogenetického vývoje a na něm závisí predispozice pro vznik bolesti, úrazů nebo naopak dobré koordinace, dispozice pro dobrou regeneraci či odolnost proti úrazům nebo přetížení.
Léčba:
Fyzioterapie je zaměřená na co nejvčasnější odstranění bolesti pomocí měkkých a mobilizačních technik. Nejlépe v kombinaci s některou s fyzikálních terapií (TR-Therapy, laser).
Dále se zaměřuje na posílení hlubokého stabilizačního systému a na koordinační cviky. Je třeba si uvědomit si, že fyzioterapie je proces vyžadující trpělivost a důslednost.
Při nesprávném cvičení může vést k posilování svalů již stažených a přetížených a naopak svaly dysfunkční se do pohybu vůbec nezapojí.
Výhřez meziobratlové ploténky (Hernie discus intervertebralis)
Až čtvrtina délky páteře je tvořena právě meziobratlovými ploténkami, jež jsou významnou strukturální i funkční součástí páteře (23 meziobratlových plotének). Hlavní funkcí plotének je zajišťění osové stability páteře.
Vedle zajištění stability a pohybu osového systému působí ploténka jako tlumič. Síly působící na páteř způsobují deformaci ploténky, která tyto síly rovnoměrně dále přenáší. Meziobratlové destičky jsou odolné především na vertikálně působící tlak.
Meziobratlová ploténka se skládá z centrálně uloženého jádra (nucleus pulposus) a z hmoty podobné gelu a z angulus fibrosus, který je okolním vazivovým prstencem.
U výhřezu meziobratlové ploténky dochází k porušení fibrózního prstence a část hmot z nucleus pulposus vyhřezne do páteřního kanálu.
Rozsah poškození ploténky se rozděluje na 4 stupně:
1. VYKLENOVÁNÍ ploténky – vyklenování disku za hranici těla obratle
2. PROTRUZE – herniace ploténky – vyklenutí ploténky přes obvod obratle
3. EXTRUZE ploténky – nucleus pulposus proniká do zevní vrstvy anulus fibrosus, je v kontaktu se zbývající hmotou jádra
4. SEKVESTR – extruze se sekvestrací ploténky – jádro ploténky migruje v epidurálním prostoru
Výhřez ploténky se vyskytuje se v různém věku. U elitních sportovců se vyskytuje dvakrát častěji než u běžné populace. Nejvíce ohroženy jsou vlivem vertikálního přetížení gymnastky, tenisti, fotbalisti a sportovci, u kterých se uplatňuje etiopatogenní faktor v činnostech spojených s vertikálním přetížením obratlů (vzpírání, alpské lyžování), s rotací a bočními náklony obratlů (volejbal, házená).
disků může mít povahu miktrotraumatizace z opakovaného přetížení. Výskyt diskopatií u sportovců se zvyšuje s rostoucí věkem. Působící mechanismy závisí na antropometrických parametrech, na technice pohybu a na síle.
Příznaky výhřezu jsou bolesti různých částí zad, kdy může docházet k iradiaci (vystřelování bolesti) do dolní končetiny. Subjektivní pocity jsou pálení, brnění či bolest. Bolest závisí na lokalizaci a velikosti hernie, na kontaktu okolních struktur (mícha, kořeny míšních nervů) a na otoku. Vznik tohoto stavu může být rychlý, např. při rychlém zvednutí břemene nebo rychlém pohybu.Ale i dlouhodobý, kdy se vlivem nesprávných stereotypů pohybů dráždí stále stejné místo a to zareaguje lokálním poškozením.
Většinou lidé neumějí naslouchat řeči svého těla, která se svými varovnými signály v podobě únavy, pohybového diskomfortu, opakujícími se bolestmi po přetížení, snaží zabránit vzniku závažnějšího poškození.
Nesprávnými pohybovými vzory postupem času dochází ke zhoršování problémů, až vyústí v poškození meziobratlovvé ploténky. V pozadí dále vznikají blokády páteře, které situaci ještě zhoršují tím, že omezují pohyb v jedné části páteře a ten se opět někde musí kompenzovat zvýšenou pohyblivostí.
Léčba:
Léčba výhřezu meziobratlové ploténky je komplexní a cílený proces. Závisí nejen na celkovém stavu pacienta. Vyžaduje důslednost, vytrvalost a dodržování určitých opatření v rámci ADL (Activity Daily Living) – běžných denních aktivitách. Je třeba aktivovat svalové řetězce, které jsou mnohdy nefunkční.
Dále je třeba, aby se odstranily všechny blokády, které se na bolesti a výhřezu podílí.
V rámci fyzioterapie využíváme speciální techniky a metody řešící špatné postavení meziobratlové destičky a zároveň kombinujeme působení fyzikálních veličin na odstranění bolesti a případného otoku v dané struktuře.